petruhlir « Petr Uhlíř – Místo ve virtuálním světě

Šli jsme ….

bylo to hezké putování a dobře jsme došli. Ale kolik nás bylo ? Kdo ví ? No byli to jistě všichni ti, kdo přijali tohle mé pozvání.

fotky

Nebe pod mrakem,

ale my se usmíváme … a sluší nám to, ať se píše třeba rok 2000

dokumenty

Přidali se „kameňáci“

tedy bratranec Joža Rouš s dcerou Pavlou, a tak nás bylo víc, a nebáli jsme se, a navíc máme díky Jožkovu digitálu dost fotek

Po roce opět

jdeme, děti trošku povyrostly, a bratr Jindra šel, v roce 1998, tuhle cestu naposledy.

2001

Bylo nás pět

a bylo to naše prvé, rodinné, pěší putování na hrad Pernštejn, nejmladšímu účastníkovi, Pavlíkovi, bylo sotva pět let. Maličko jsme cestou i bloudili … ale konec byl dobrý. Psal se rok 1997.

v roce 1993, jsme byli na Pernštejně nejdříve s Vojtou vlakem, a pak opět s příbuznými ze spojených států, Genem, jeho matkou Mary a dětmi Alanem a Erin, s rodinou Milana a Olinky Bártových a také s tetou Martou. Nešli jsme pěšky, ale jeli auty.