V Jablonném roku 2011
v květnu tohoto roku poprvé jeli jsme, Otcové Tomáš a Pavel s heřmanovskými poutníky a bylo to fajn, bezva, prima.
… a podruhé v červnu ? … z Křižanova ? Rád bych se mýlil a počítal špatně. Ale víc jak osm nás z Křižanova nebylo. Ale bylo to také, fajn, bezva a prima. No a kdo nemá čas, užít krás a radosti? Co naplat. Může se alespoň tady, jestli chce, podívat. A vlastně … záleží vůbec na tom „odkud“ kdo je? Nebo víc na tom kdo a jaký je?
Pernštejn v roce 2006
tohoto roku dvakrát navštívený. V létě nás šlo víc jak 30, byli jsme se podívat opět v kostele v Doubravníku, pak na obědě v restautaci U Sedláčků…
Pernštejn 2005
skoro více dochovaných dokumentů než fotek. Krom Pernštejna navštívili jsme i doubravnický kostel a byla možnost zajít také v Tišnově na prohlídku kláštera Porta Coeli.
Jablonné roku 2010
Cesta do Jablonného v Podještědí, cesta v autobuse úplně plném, řízeném dvěma faráři… jediné co se moc nevydařilo bylo počasí.
Moje první cesta do kraje
pod Luží, pod Ještědem, do kraje krásného, laskavého, do městečka Jablonného v Podještědí. Teplé podzimní dny kolem svátku svatého Václava roku 2009, vlídné přijetí v klášteře …. prostě pohoda naprostá. Tak jsem začal poznávat místa, která jsme znal jen z knih a map, Lemberk, Lvová, Luž, Janová, Trosky, pak klášter v Jablonném s jeho tichem …
Podruhé za kanálem – září 2010
ve čtyřech to šlo někdy lépe
Podzim 2009 – Sheffield
poprvé sám v Anglii jsem, mimo jiné, nalezl jedno jediné točené české pivo … , také mlhu na kopcích Edale a dokonce věc v Anglii nevídanou – sníh !
Krom pozvánky z roku 2003
zbylo ještě pár vzpomínek účastníků na velmi hezkou prohlídku hradních sklepů, na jediné jídlo v hradní restauraci – guláš v chlebu a pivo, unavenou číšnicí s nevšední gracií vylité do klína Františkovi Krátkému s komentářem „sory …..“
I podzimní cesta se konala. A byla moc krásná. Je pravdou, že z Křižanova jsem vycházel sám, cestou mne „dohnala“ Milada Kotíková a v Libochové se přidal František Krátký. Byla to tedy v historii cesta s nejmenším počtem účastníků. Krásy okolnímu světu, a ani nám na radosti, to neubralo.
Dvakrát do roka ?
Ano, aby těch dvojek nebylo málo v letopočtu 2002, šli jsme na návštěvu „k sousedům“ dvakrát. Nebylo toho jedenkrát v létě dost, tak ještě jednou na podzim …. dokumenty a fotky jsou z naší podzimní cesty. A bylo to snad ještě hezčí než v létě. Cesta i hrad. Na hradě zavírali – končili sezónu – skvělou výstavou květin „Podzim na Pernštejně“.
Nebyly nalezeny žádné obrázky