Nebylo, ale od roku 2007 je …
Začínají tak pohádky. Bylo, nebylo. A tak pozvánka 2007 byla , lidičky taky, ale letos poprvé byli jsme pozvání manžely Buchtovými – na kávu a buchty do rychty v Habří. Sice jsem tam netrefil na prvý pokus, ale dobře to, díky paní Buchtové, dopadlo. Šli jsme prohlídku „renesance a baroko“ a zažili bouřku na hradě, někteří … Ti kteří nešli na hrad měli dobré časy v doubravnickém újezdu.
Pernštejn v roce 2006
tohoto roku dvakrát navštívený. V létě nás šlo víc jak 30, byli jsme se podívat opět v kostele v Doubravníku, pak na obědě v restautaci U Sedláčků…
Pernštejn 2005
skoro více dochovaných dokumentů než fotek. Krom Pernštejna navštívili jsme i doubravnický kostel a byla možnost zajít také v Tišnově na prohlídku kláštera Porta Coeli.
Krom pozvánky z roku 2003
zbylo ještě pár vzpomínek účastníků na velmi hezkou prohlídku hradních sklepů, na jediné jídlo v hradní restauraci – guláš v chlebu a pivo, unavenou číšnicí s nevšední gracií vylité do klína Františkovi Krátkému s komentářem „sory …..“
I podzimní cesta se konala. A byla moc krásná. Je pravdou, že z Křižanova jsem vycházel sám, cestou mne „dohnala“ Milada Kotíková a v Libochové se přidal František Krátký. Byla to tedy v historii cesta s nejmenším počtem účastníků. Krásy okolnímu světu, a ani nám na radosti, to neubralo.
Dvakrát do roka ?
Ano, aby těch dvojek nebylo málo v letopočtu 2002, šli jsme na návštěvu „k sousedům“ dvakrát. Nebylo toho jedenkrát v létě dost, tak ještě jednou na podzim …. dokumenty a fotky jsou z naší podzimní cesty. A bylo to snad ještě hezčí než v létě. Cesta i hrad. Na hradě zavírali – končili sezónu – skvělou výstavou květin „Podzim na Pernštejně“.
Šli jsme ….
bylo to hezké putování a dobře jsme došli. Ale kolik nás bylo ? Kdo ví ? No byli to jistě všichni ti, kdo přijali tohle mé pozvání.
Přidali se „kameňáci“
tedy bratranec Joža Rouš s dcerou Pavlou, a tak nás bylo víc, a nebáli jsme se, a navíc máme díky Jožkovu digitálu dost fotek
